Jako kluk jsem hrál ochotnické divadlo. Byl jsem k tomu spíše dotlačen, než abych si to vybral z vlastní vůle, a mnohem víc mě zajímalo technické zázemí divadla, nežli výstup na jevišti. Fascinovala mě opona a ten mechanismus, který ji otevírá a zavírá, obdivoval jsem osvětlovací reflektory a další prvky v zákulisí potřebné k tomu, aby mohli herci předvádět své umění. Dobře si také uvědomuji, že zázemí divadel se neobejde bez kvalifikovaných elektrikářů. Ti tu mají dost práce jak při instalaci a rekonstrukci různých zařízení, tak i při jejich revizi.
Revize elektrospotřebičů jak často https://revize-elektro-revtech.cz/lhuty-revizi/elektrospotrebice/ ve všech divadelních budovách jsou povinné ze zákona. Kontrolují se tu veškeré části elektrických zařízení a také všechny elektrické spotřebiče. Povinnost ze zákona je v tomto případě velmi rozumná, neboť se tím významně snižuje pravděpodobnost vzniku požáru nebo smrtelného úrazu. Pohybují se tu desítky, možná stovky lidí ročně v zázemí i v hledišti a využívají tu elektřinu nejen k osvětlení, ale i k provozu dalších spotřebičů.
Elektrikáři tu pracují s elektrickými rozvaděči, se zásuvkovými a světelnými okruhy a berou si na starost i složitější zařízení, jako jsou bojlery, průtokové ohřívače vody, elektrokotle, tepelná čerpadla či fotovoltaiku. V zázemí divadel bývají i kuchyňky, toalety a sprchy, kde je zapotřebí elektrická zařízení dobře uzemnit a zvláště zde postupovat při instalaci, rekonstrukci a opravách podle platných předpisů.
Je zcela nepřípustné, aby se do elektrikářských prací v budovách divadel pouštěli amatéři bez potřebné kvalifikace a certifikátu. Elektřina v rozvodné síti, střídavý proud o napětí 230 V, případně vyšším napětí, může být v nepovolaných rukách smrtícím nástrojem a nástrojem destrukce budov a takovéto počínání nelze připustit ve vlastním zájmu dle zdravého selského rozumu. Elektrikáře zkrátka potřebujeme, a to nejen v divadlech.